Historie

Nejstarší písemné zprávy pocházejí od olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku 1225 - 1281, který při udělení léna příborskému Frankovi de Huckeswagh si smlouvou zajistil, že veškerý výtěžek medu, vosku a medoviny se bude dělit na polovinu mezi biskupa a Franka. Včelíny byly ceněny za dosti značný majetek, což lze vyvozovat z toho, že jejich držení bývalo zaznamenáváno do gruntovních knih. Byla jim přikládána taková vážnost, že ve středověku byly považovány za azyl. Pronásledovaný, který se uchýlil do včelína nesměl být až do vynesení rozsudku dále stíhán

Podrobnější zprávy o včelaření se zachovaly z druhé poloviny 16. století, kdy feudální vrchnost projevuje snahu o povzbuzení včelařství. Včelařům byla poskytována určitá práva a výsady. Včelaři lesní i domácí si mohli vytvářet určitou samosprávu se starším včelařem v čele, tzv. landfojtem, vlastnili gruntovní knihu a včelařská registra. Landfojt mohl ve věcech včelařských trestat nejen pokutou, ale i vězením.

Nejstarší dochovaná práva včelařská z nejbližšího okolí je z r. 1641 právo frýdecké, 1665 včelařské právo brušperské. Podle nich kdo chtěl včelařit, musel se k medařskému právu přihlásit a zaplatit přípovědné. Lesní včelaři byli povinní odvádět určitý poplatek pánům lesa, neboť čí byl les, tomu patřily i včely. Cena včelstva byla dosti vysoká - v r. 1538 stálo jedno včelstvo s klátem 3 zlaté, - kráva byla za 5 zlatých. Na hukvaldském panství v r. 1593 bylo vytěženo 200 funtů vosků. Medařská sdružení byla zrušena včelařským patentem z let 1775-76, chov včel byl prohlášen za svobodný a byl osvobozen ode všech daní a poplatků. Řešení včelařských sporů bylo ponecháno vrchnosti, protože Rakousko uherská monarchie neměla důvěru v organizování drobných včelařů. Po částečném uvolnění centralismu Rakousko uherské monarchie získali včelaři povolení k zakládání včelařských spolků po roce 1852 v Čechách a na Moravě.

Po 1. světové válce r 1921 byl utvořen Svaz zemských ústředí včelařských spolků v ČSR, na Moravě již r. 1920 ustaveno Zemské ústředí pro Moravu., V jednotlivých místech s početnějšími agilními včelaři byly ustavovány místní včelařské spolky. 

Založení spolku v Kozlovicích


Podle dochovaného zápisu konala se ustavující schůze nedělního odpoledne 3. srpna 1930 v hostinci tehdejšího "Katolického domu" - dnes budova Obecního úřadu, za účasti 16 včelařů.
 
V okolí byla již tehdy velmi dobrá organizace v Tiché, kde ze zdejších včelařů byli organizování Josef Štefek a František Ťahaň.
V sousedních Měrkovicích a Mniším měli organizaci od roku 1927.
Dobrá práce obou organizací dala podnět místním včelařům k utvoření vlastního spolku.

Složení prvého výboru


ze dne 3. srpna 1930
Josef Štefek Kozlovice 283 předseda
Jan Krpec Kozlovice 159 místopředseda
Rudolf Vyviál Kozlovice 266 jednatel
Antonín Kalus Kozlovice 277 pokladník
Jan Ulčák Kozlovice 45 revize účtů
Pavel Fojtík Lhotka 82 revize účtů
Josef Mališ Kozlovice 91 člen výboru
Jan Pustka Kozlovice 108 člen výboru
František Červenka Kozlovice 102 člen výboru
Ferdinand Kahánek Kozlovice 353 člen výboru

Organizaci dále postupně vedli:


přítel Štefek Josef Kozlovice  1930 - 1938
přítel Krpec Hynek Kozlovice 1938 - 1940
přítel Chromečka Kozlovice 1940 - 1945
přítel Bárta František Kozlovice 1945 - 1949
přítel Brumovský Zdeněk Kozlovice 1949 - 1951
přítel Krpec Jan Kozlovice 1951 - 1959
přítel Krpec Hynek Kozlovice 1959 - 1976
přítel Tkáč Josef Kozlovice 1976 - 2010
přítel Ing. Boháč František Měrkovice 
2010 - 2020
přítel Jaroslav Barták Kozlovice 

Současná statistika:
počet včelařů 51
počet včelstev 300
průměrný věk včelařů 60 let

Pohled předsedy


Když se dnes pozastavíme, abychom se ohlédli v desetiletí, čtvrt století zpátky a zavzpomínáme, je to udivující. Jednak pamětníků ubývá. Úplně jiný způsob života na vesnici. Období před 70 - 80ti lety, kde se chci pozastavit, je k nevíře pro mladé lidi.

 
Život na vesnici byl ve znamení malozemědělské činnosti a několika sedláků. V drsné ruční lopotě získali lidé svůj tmavý zrající chleba. Jen málo lidí mělo nějaké to zaměstnání, někde na šachtě, v lese nebo v textilkách. V této době i nějaký včelí úl na zahradě přispěl dobře k obživě rodiny s hodně dětmi.
 
Zájmová činnost tady byla mizivá. Kromě hasičů asi nic. A co včelaři? Podle dostupných informací včelařská organizace byla dříve v Tiché než v Kozlovicích (zakládající schůze byla 7.5. 1922) v ní přihlášeni i naši včelaři - přítel Antonín Čevenka č.38 z Měrkovic, František Červenka č.43, Hynek Janotka, Jan Krpec č.24, Ferdinand Prašivka z Kozlovic, Michal Janek č.98 a Josef Štefek z č.293. V roce 1930 byl založen včelařský spolek v Kozlovicích, Měrkovicích a Lhotce.
 
Přítelkyně Holubová - učitelka, mě informovala, že uběhlo 50 let od založení včelařského kroužku v Kozlovicích. Ten tedy existoval od roku 1951.
 
Nejdříve jej záslužně, odborně jak přes včelky, tak přes zahrádkářství vedl přítel Palička. Žáci, který tento zájmový kroužek navštěvovali na něj vzpomínají. Na tzv. školní zahradě zhotovil malý včelínek, ve kterém byly tři úly Budečáky.
 
Tenkráte, tak jako i dnes, byly včelařské potřeby a nástroje drahé. Třeba medomed si pořizovali 3-4 včelaři dohromady. Přinášelo to jisté potíže - přenášením od jednoho k druhému včelaři, čekání. Rovněž vařák na vyvařování souší byl pořízen z prostředků spolku a určen k zapůjčování členům.

 

 Josef Tkáč